Friday, March 26, 2010

Moje Svedectvi


Mili pratele,

Buh mi dal myslenku abych se s vami podelila o svem svedectvi o Bohu vire v Jezise.

Vzdycky me hloubali myslenky v hlave jako -Je tady zivot po tomhle? Existuje Buh?

Pamatuji si kdyz me bylo 20 let a moje babicka umirala na rakovinu a ja jsem sedela jednu noc v pokojicku a poprve jsem se modlila neznamemu Bohovi aby ji uzdravil. Nebo kdyz jsem byla na stredni skole navstivil nas missionar ktery nam prednasel o Bohu a kdyz se me zeptal pred celou tridou proc nosim krizek jak jsem se stydela ze nemam to spravnou odpoved. Ale co jsem mu mela rict? Protoze me ho nekdo dal? Je to moda? Madona ho nosi a tak i ja ho nosim? A vubec koho to v patnacti zajima. Proc vlastne lidi ctou Bibli? Proc je Bible nejctenejsi knihou na svete a zaroven nejvic pronasledovanou tolika?

Dnes tomu pevne verim ze Buh sesila andeli a lide do nasi cesty aby se nam pripomel, protoze nam chce rict: Miluji te! OH! to je ale silne slovo! Laska? O te se take ucim od Boha ze jeho je jina nez nase lidska. Bozi laska je plna, coz naopak nase je omezena. Pisu vam tohle svedectvi nejen z poslusnosti k Bohu ale i proto aby se vas muj pribeh dotknul osobne a i vy jste poznali Bozi lasku a odpusteni. Snad se ten pocit nedokaze ani popsat jak jsem se citila a citim do dnes kdyz jsem pred 11 lety prijmula Krista do sveho srdce. Je to neco jako kdyby se vam rozsvitila zarovka v hlave a zaroven svicka v srdci. Tak moc krasneho svetla a tepla najednou. Vira v Boha rozsviti vase srdicko natolik ze mate nepopsatelny pocit klidu miru lasky a stesti.

Horim i pro vas Bozskou zarlivosti aby i vy jste poznali lasku Bozi.

Zalm 63:1-5

Ty jsi muj Buh, tebe hledam, Boze, Ma duze zizni po tobe! Po tobe dychti telo me jak sucha zeme prahnouci po vode. Kez bych te ve svatyni znovu uvidel, tvou silu a tvou slavu kez bych zakousel! Lepsi nez zivot je laska tva me rty te proto budou opevovat. Budu te chvalit po dobu zivota a ve tvem jmenu ruce pozvedat.


STREDNI SKOLA

Jak moc si prejeme byt vsichni milovani. I ja jsem na tom stejne. Vychazela jsem ze stredni skoly s pocitem, ze me cely svet lezi u noh. Plna planu a predsevzeti. V te dobe jsem byla v docela kontrolovanem vztahu ale myslela jsem si ze je to v poradku. Vzdyt on byl pro me pohadkovym princem. Ale po case kdy prvni laska pominula se me oci otevreli a ukoncila jsem nas vztah. Po stredni skole jsem zacala pracovat a po mem rozchodu s pritelem jsem nechtela byt sama. Chtela jsem byt milovana a prijmuta do socialniho kruhu. Ztravila jsem hodne meho volneho casu na oslavach a discotekach, kde bylo samozrejme dostatek alkoholu a kluku. Vzdycky jsem byla stastna kdyz jsem nasla novy object, ale po par tydnech jsem vetsinou skoncila se zlomenym srdcem. Znovu a znovu!! Kdy uz najdu toho praveho? Pokazde oslave nebo party me zbylo rano akorat boleni hlavy, zlomene srdce a spatny zaludek, jestli vite co myslim. Vim ze jsem neco hledala ale co to bylo to jsem sama nevedela, jenom jsem chtela byt stastna.

Potom zemrela babicka a me vpadly do hlavy myslenky? Jakej ma zivot smysl? Kde je babicka ted? Kam jdeme co se stane kdyz umrem?

A pak byl ten silvestr, kdy jsem se rozesla s dalsim pritelem a ocitla jsem se o pul noci na silvestra sama, prochazet se ulicema, oci naplnene slzama, zrazena a prazdna.


CESTA DO AMERIKY

Coze ? ty letis do Ameriky Jani? ja chci taky letet zarid me to taky at muzu letet s vama prosim. Nez jsem se nadela uz jsem byla na letisti v Miami USA a zase jsem s modlila neznamemu Bohovi at me emigracka nevrati. Ale vzdyt jsem neverila? A proc jsem se vubec modlila? Vzdyt vim ze Buh neexistuje! nebo existuje? Neni to divne ze i lide kteri neveri v tech nejtezsich chvilich zivota se obraci na Boha?

Z Miami jsme odjeli do Gulf Shores Alabama, Kde jsem zacala pracovat treti den v hotelu jako pokojna. Kde jsem take poznala sveho manzela Michaela. Ani ne tri mesice na to jsme si vymenili prstynky a rekli si ano. A bylo to, byla jsem vdana. Citila jsem se stastna, chtela jsem normalni zivot jako manzela, deti, prace dovolena takova normalni rodinka. Ale to me naplnilo jenom z polovicky. Myslela jsem si pro sebe, zivot prece musi mit vetsi smysl nez jenom tyhle veci.

Po prvnim roce naseho manzelstvi jsem otehotnela s Matthew mym prvnim synem. Byla jsem asi 5 mesicu tehotna a jedno krasne odpoledne jsem lezela na plazi u more a soukala slunicko. A jak jsem tak polo lezela a polo sedela a divam se na more, zastavi se pre de mnou mlada holcina a v ruce ma Bibli. Moje prvni myslenka : At me neotravuje!!! Pristoupila ke me a zeptala se me: mohla bych se te na neco zeptat? OK co to je? Kdyby jsi dnes zemrela viz kam by jsi sla? Trochu jsem se sama sobe zasmala a sama si v duchu odpovedela: do zeme?

Ja nevim odpovedela jsem ji. Na to me rekla vis o tom ze mas na vyber? mezi nebem a nebo peklem? Ne to jsem nevedela a v celku mi to bylo jedno. Pak se me zeptala: Chtela by jsi vedet na jisto ze pujdes do nebe? Jo, jsem ji rekla a vduchu jsem si myslela jak je hloupa. Coz pak je tady nekdo na svete kdo by do nebe nechtel? Kdyby nejaky existovalo?

Ona me odpovedela: V Bibli je psano pokud uveris ve svem srdci a vyznas svymi usty ze Buh seslal jedineho Syna Jezise umrit za nase hrichy a po trech dnech vstal z mrtvych budes spasena. A pak se me zeptala: Chtela by ses se mnou pomodlit? Ja jsem odpovedela: Coze? Tady na plazi za bileho dne pred vsema?Budu vsem pro smich. Ale aby jsem se ji zbavila tak jsem ji nasledovala a vstala jsem abych po ni mohla opakovat modlitbu ktere jsem nedavala zadnou pozornost. Proc byla ale tak laskava neco na ni bylo jine nez na ostatnich lidech s kteryma jsem mluvila. Co myslite byl to ten andel co Buh sesila? a nebo krestanka ktera nasledovala vuli Bozi? To uz necham na vas? Ja mam svuj nazor.

Tretiho Ledna 1999 se narodil Matthew a kdyz mu byli asi 4 mesice pracovala jsem na polovicni uvazek v potravinach u kasy. Jedno odpoledne v praci se me zakaznik zeptal:Muzu se vas na neco zeptat? Do you know? Vis? Kam pujdes po tomhle zivote?

Hrozne jsem se zastydela proc se me pta ted a za nim je rada zakazniku kteri se na me upete divaji jak kdyby cekali na odpoved. Jenom jsem tak na polovicku zamumlala asi do nebe. Nebyla jsem zrovna moc hodna na toho pana protoze sem se citila ze ze me zase udelal blbce pred tema lidima. Ale proc byl tak laskavy, to jsem se citila jeste hur. Vytahl z kapsy malou Bibli a dal mi ji. ale pred ti nez mi ji dal rekl me ze tam neco pro me podskrtl jednu verzi co je prej dulezita. Pozdeji jsem se podivala tohle je psano: v Janu 3: 16

Nebot Buh tak miloval svet ze dal sveho jednorozeneho Syna, aby zadny kdo v nej veri nezahynul ale mel vecny zivot.

Dva mesice na to jsme se odstehovali k moji tchyni do centralni Alabamy.

Jedno nedelni rano v listopadu jsem se rozjela do mesta pro plinky pro Mateja. Moje tchyne (Brenda) zustala s Matyskem doma. Rikala jsem si ze si udelam klidny rano pojedu sama.

Netrvalo dlouho, kdyz jsem se vracela zpet z mesta. kochala jsem se krasnou krajinou kolem sebe, kdyz jsem najednou docela ciste slysela hlas ktery me rikal : musis jet do toho kostela. Nemusel ani rict do ktereho, presne jsem vedela kterej kostelik i kdyz jsem tam nikdy nebyla. Abych vam vysvetlila totiz vedle me tchyne na rohu ve stejne ulici kde jsme bydleli byl malej kostel Hope Baptist Church. Nutkani bylo tak silne ze jsem si rekla to je divne slysim hlasy? co se deje?

Ale z nejakeho duvodu jsem uposlechla ten hlas. Rekla jsem si proc ne, nikdy jsem nenavstivila kostel v Americe tak se aspon podivam jak to ve vnitr vypada. Kdyz jsem prijela domu rekla jsem Brende ze bych se chtela s Matyskem podivat do mistniho kostela ze jsem nikdy nebyla.

Kdyz jsme vesli dovnitr kostela videla jsem hned ze to neni nic jako v Evrope, kde jsou nadherne katedraly a budovi z 13 a 14-teho stoleti. Byla to nove postavena budova s nizkejma stropama na kazde strane 2 rady dlouhych lavic a v predu kriz ze dreva. Piano za kterym sedela strasi pani s usmevem od ucha k uchu a pastorsky podium od kud pastor kaze. Ve vnitr byla hrstka lidi asi kolem 20-ti. Nechtela jsem rusit jejich radosne zpivani, a ja vam musim rict bylo radostne jako od taboraku. Sedla jsem si s Matejem do zadni lavice a jenom jsem koukala. Hrali nejakou pisnicku kterou ja jsem neznala, ale mela hezky ton. Vsichni stali se zpevnikama a vypadali ze maji snad radost z te pisnicky?

Ja jsem si akorat neuvedomila ze muj 8 mesicni Matysek by se nudil a chtel si hrat a kricet. Tak jsem se zvedla a byla jsem na odchodu abych je nevyrusila. Treba to zkusim nekdy jindy. Kdyz jsem vychazela ze dveri zatavila me mlada pani z usmevem a rekla me ze tady maji skolku pro dedi aby se nenudili a rodice si mohou poslechnout kazani. ja jsem ji rekla ze si nejsem jista jestli Matej pujde s nekym jinym protoze neni zvykly a nez jsem to dopovedela natahla ruce a usmala se na Matyska a on ji hned padl do naruci. WOW! OK ja tak to zkusime.

Ukazala me zpet do kostela a ja jsem se usadila v zadni lavici, kdyz dozpivavvali posledni pisnicku. Potom pristoupil na podium stary pan a zacal nam vypravet co pro nej Jezis udelal, jak ho miluje a jak nam muze vyplnit diru kterou mame kazdej v srdci a jenom Jezis do ni pasuje perfektne. Muzu vam rict ze ten pastor mluvil aspon jednu hodinu a celou tu dobu me tekly slzy. Nevedela jsem co se deje a proc, ale jedine co jsem opakovala ve svem srdci bylo: ja chci toho Jezise o kterem mluvi. Zniceho nic Tak jako kdyby se mi rozsvitila zarovka v me hlave jsem najednou porozumela jeho lasce a svobode. vjedne myslencece jsem byla naplnena stestim laskou a klidem ktery jsem nikdy nepocitila pred tim. A pak jse ty brany vody otevreli, brecela jsem z takove lasky ze jsem ani nevidela. Ocitla jsem se na kolenach a prosila jsem Boha za odpusteni a jeho lasku. Tak moc jsem se radovala, citila jsem se jako znovurozena. To je nejlip jak to dokazu popsat, musite to zazit sami. Uzasne!!!! Prekrasne!!!!

Nastavajici tyden jsem vyznala Jezise pred vsemi lidmi kdyz se se mnou ten stejny pastor modlil. Zajimave tentokrat jsem se nestydela a nebala jsem se co si lide o me mysli. Bylo mi to jedno. A muzu vam rict mili pratele jemi to jedno dodnes. Od te doby me zmenil Buh zivot totalne narubi ale je to krasne na ruby. Nerikam ze je to vzdycky jednoduche ale vim ze mam pritele v nebi ktery se mnou stoji po mem boku at se deje cokoli. kdyz se me zeptate kam dnes pujdu az zemru? Dnes vim ze pro me pripravil krasne misto v nebi a jednou snim budu na veky vekouci. Mili pratele to je moje svedectvi. Co s nim udelate uz je na vas. Ja se modlim at vam Buh zmekci srdce a otevre duchovni oci aby i vy jste vydeli.

Z Bozi lasky Sona

Prosim omluvte me chyby ve psani.